Transcendovat

Jak jde život, tak někdy při interakci se světem z povinnosti musíme přizpůsobit svůj oděv a nemůžeme mluvit o Krišnovi. To je v pořádku, ale musíme chápat, že když jsme to nuceni dělat, jsme pod ochranou Čaitanyi Maháprabhua. Nebezpečné však je, že si na to můžeme zvyknout a pak si můžeme říkat: "Proč se s tím vůbec obtěžovat," a pak si dhótí nebo sárí na sebe vezmeme jen zřídka, jen o Janmáštamí, nebo při nějaké příležitosti jednou ročně. Pokud jsme transcendentální, tak je to fajn, ale jsme transcendentální? Kdo je ve skutečnosti transcendentální?

Občas, když jsem v chrámu, tak si říkám, jak je úžasné být v chrámu. Chrám je tak transcendentální místo, kde je transcendentální všechno a každý, KROMĚ MĚ! Ano, tak se někdy opravdu cítím, nevím, jestli vy také?

Takže pokud se takhle občas cítíte, tak si můžete myslet, že je lepší prostě přijmout útočiště u vnějších věcí, ale pokud to děláme, tak hodně riskujeme. Je to nebezpečné, a pokud to v tomto životě prošvihnete, tak kdo ví, kolik zrození budete muset zůstat v hmotném světě. No, pokud tu chcete zůstat, tak zůstaňte, ale já v tomto hmotném světě nezůstanu!

(Kadamba Kánana Svámí, 13. května 2012, Sydney, Austrálie, Šrímad Bhágavatam 5.11.14)

Původní text v angličtině zde.

Vážnost nevylučuje hravost

Je potřeba vyspělost, abychom se dostali až do bodu, kdy budeme velice vážní a řekneme: „Ne, už si nebudu více hrát s hmotnou energií. Nestojí to za to! Jednoduše budu velice vážný v tom, abych udělal duchovní pokrok.“

Je to tato vážnost, která se v nás musí vyvinout. Šríla Prabhupáda po zasvěcení, které poprvé dal... při tom zasvěcení si lidé nebyli příliš jisti, co slibují, protože Šríla Prabhupáda napsal sliby na kousek papíru až následující den: „Žádný hazard, žádný nedovolený sex, žádná intoxikace, žádné maso, ryby a vejce a žádný lehkovážný sport.“ Ano, být lehkovážný. Kdo není lehkovážný?

Nějací lidé se v malé skupině smějí: „Ó, podívejme se, co se tam děje? Jo, zjistěme to.“

Lehkovážná přirozenost je silná - stále si hrát, dělat si legraci a plýtvat časem. Ve skutečnosti je situace vážná, protože na konci je smrt, a to je nevyhnutelné, a když se to stane, každý je šokován. „Jak se to mohlo stát, ze všech lidí zrovna tahle osoba? Ne, nemohu tomu uvěřit!“

Stane se to každému, proč tomu nemůžeme uvěřit? To je, co řekl Judhištira. Judhištira poukázal na tento bod, že nejvíce ohromující věcí je, že každý vidí, že jeho příbuzní zemřeli, a tolik jiných lidí také zemřelo, ale přitom nezaznamená, že jemu se to stane také!

Proto je situace vážná, protože je zde ta příležitost. A přesto vidíme, že Šríla Prabhupáda, který vzal vědomí Krišny úplně vážně, také žertoval a byl hravý. Takže vážnost nevylučuje hravost.

Kadamba Kánana Svámí, Šrímad Bhágavatam 4.28.55

Původní text v angličtině zde.

Sex ve védské kultuře

Řekl bych, že svět je přeplněný sexem, a to je problém. Na sexu není nic špatného - sex je v pořádku. Védská kultura ho nezatajuje, neschovává za závěsy. Ve skutečnosti je mu velmi otevřená. Pár, který chce počít dítě, žádá všechny o požehnání, což je něco, co se dnes moc běžně nedělá.

Takže v tomto směru je védská kultura opravdu otevřená. Sexuální aktivita není skrývána, ale raději je prováděna požehnaným způsobem. Nejdříve se člověk musí připravit na početí dítěte - ne na zadním sedadle v autě o sobotní noci po vypití většího množství kořalky, nebo něco podobného. Takhle ne, ale očišťováním svého vědomí. Je řečeno, že jaké mají rodiče vědomí v okamžiku početí, takový typ dítěte k sobě přitáhnou. Když se smísí mužské a ženské sekrety, potom tam vstoupí z jemné úrovně živá bytost, která je v takovém stavu vědomí, jakému odpovídá vědomí rodičů. Takže pokud jsou opilí, co asi dostanou? A tak dále.

Podle védské kultury je potřeba nejdřív nějaké očištění, než se do toho pustíte.

Přednáška, únor 2011, Stockholm, Švédsko

Původní text v angličtině zde.

Jdi za nektarem

Smysl duchovní soběstačnosti:

..duchovní mistr nás vezme na duchovní cestu a ukazuje nám, kde jsou oceány nektaru. Vezme nás k různým zdrojům nektaru, ukáže nám, „Zde je zdroj nektaru... tady je zdroj nektaru.“ Potom jsme schopni tam jít a nějaký nektar získat, to je ten bod.

Původní článek v angličtině zde.

Rozvíjení dobrých vlastností

Přestože nejsme moc pokorní, nabízením poklon ostatním vaišnavům můžeme nějakou pokoru rozvinout. Když se staneme pokornými, můžeme snést cokoliv, a potom můžeme překonat i hněv. Hněv souvisí také s pýchou. "Kdo jsi, že na mě mluvíš?" Pýcha, však víte. Je to náš nepřítel! Vzdáváním poklon oddaným tedy můžeme pýchu postupně překonat. Ne za jednu noc, ne během jednoho dne, ale postupně.

Přednáška, 15. prosince 2013, Soweto, JAR

Původní text v angličtině zde

Láska v duchovním světě

Čaitanja Čaritámrita popisuje, jak Šrímatí Rádhárání objevuje vlastnosti Krišny a vždy když najde novou vlastnost Krišny, tak tuto vlastnost také miluje. Tímto způsobem její láska ke Krišnovi věčně roste, na rozdíl od toho, jak je to v hmotných vztazích.

Na začátku je to láska a romantika a později...břicho sedící před televizí, chrápající a potící se. Dny plné romantiky jsou pryč - ona má natáčky a už není tak krásná jako předtím. Tohle je světské, tak to je. Ale v duchovním světě to není tak, že by láska dosáhla nějakého bodu nasycení. Neustále vzrůstá, vždy nová, vždy je tu více vlastností, které můžeme objevit a láska roste! Jak se láska Rádhárání zvětšuje, dotýká se Krišnova srdce a Jeho láska také roste. Takto láska Rádhy a Krišny roste věčně. A nejen Rádhy a Krišny, ale také Krišny a všech oddaných.

Když mluvíme o oceánu transcendentální lásky, ve kterém byli pohrouženi Gósvámí, tak se neustále zvětšuje. Láska oddaných stále roste, jak odhalují Krišnovy neomezené vlastnosti a láska Krišny vzrůstá, když vidí, jak se ta láska zvětšuje - takže takto jen roste a roste! Když byť i jen jediná duše toho není součástí, Krišna cítí, že něco chybí, proto je Krišna dychtivý přivést i tuto jednu duši také. Je tu nějaká neúplnost, ačkoli je ten nektar neomezený, přesto by mohl bý více neomezený.

Proto Krišna nemohl už déle čekat. Když se nikdo nedíval, dal do sladké rýže nějaký písek a my si tady užíváme - smyslový požitek! Ale ve skutečnsti si užíváme pískového požitku. Užíváme si utrpení v hmotné energii a po nějaké době si řekneme: "Já už to nechci." Takže Krišna to takto připravuje. Takže je to nakonec sladké, ale vyžaduje to nějakou filozofickou hloubku, abychom to pochytili. 

(10.7.2013, Fruska Gouranga, seminář) 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.